Proč se vyplatí zvolit pojistnou hydroizolaci s vyšší teplotní stabilitou
Poučení z minulosti střech
Pojistná hydroizolační fólie (PHI) je nenápadná, tenká vrstva, která leží skrytá pod střešní krytinou. Na první pohled nevýznamná část celé konstrukce, přitom rozhoduje o tom, zda střecha zůstane po desítky let funkční, suchá a zdravá.
Mnoho investorů při stavbě domu řeší typ krytiny, barvu, oplechování nebo okapy, ale o fólii většinou uslyší až od pokrývače – často s poznámkou:
„Paninko, to stačí. Já to takhle dělám už spoustu let.“
Jenže právě tady může vzniknout problém.
Teplo pod krytinou – nečekaný nepřítel fólií
Pod tmavou střešní krytinou, zvlášť na jižních a západních stranách střechy, panují v létě teploty, které si mnoho lidí ani neumí představit.
Měření ve střední Evropě ukazují, že teplota v prostoru přímo pod krytinou může v letních dnech dosahovat 70 až 80 °C – u tmavých a málo odvětrávaných střech i více.
Běžné třívrstvé fólie na bázi PP nebo PE mají přitom teplotní stabilitu právě do +80 °C. Jinými slovy, pracují dlouhodobě na hranici svých možností. Každé přehřátí, kombinované s UV zářením a vlhkostí, přispívá k rychlejšímu stárnutí a ztrátě pružnosti i pevnosti materiálu.
Co ukázala minulost – fólie, které nevydržely
V 80. a 90. letech se v Evropě běžně používaly mřížkované fólie z HDPE. Byly levné, snadno se pokládaly a působily jako moderní řešení své doby. Také tehdy měly deklarovanou teplotní odolnost 80 °C.
O dvacet až třicet let později však německé studie (AIBau, Fraunhofer, ZVDH) zjistily, že tyto fólie jsou často v naprosto nefunkčním stavu – zkřehlé, potrhané, nebo zcela rozpadlé. Citace ze zprávy to říká jasně:
„Bei früher errichteten Dachkonstruktionen mit Gitterfolien-Unterspannbahnen ist mittlerweile eine Großzahl völlig versagt.“
(U starších střech s mřížkovanými fóliemi jako podstřešními vrstvami už velká část zcela selhala.)
Tehdy to byly moderní materiály. Dnes víme, že nestačily.
A i když současné třívrstvé PP fólie představují technologicky pokročilejší variantu, jejich teplotní limit je často stejný – 80 °C.
Logicky tedy vyvstává otázka, zda se nebude historie opakovat.
Vyšší teplotní stabilita = vyšší jistota
Moderní membrány jako Difflex Thermo ND nebo Rewasi Top UV+ nabízejí teplotní odolnost až 100 °C, vynikající rozměrovou stabilitu a vysokou odolnost proti stárnutí. Jsou navrženy právě pro střechy s tmavou krytinou nebo tam, kde odvětrání není ideální.
Díky této rezervě poskytují dlouhodobě vyšší jistotu, že fólie zůstane funkční i po desítkách let, kdy už střechu nikdo nebude chtít rozebírat.
A kolik to vlastně stojí?
Pojistná hydroizolace tvoří jen malou část celkové ceny střechy.
U běžného rodinného domu s krytinou za 250–300 Kč/m² stojí kvalitní fólie často jen 30–40 Kč/m².
Rozdíl mezi základní a špičkovou variantou tak činí řádově jen několik tisíc korun.
Je zvláštní, že dům za několik milionů korun chrání vrstva, na které má část lidí tendenci šetřit – přestože právě ona rozhoduje, jak dlouho celá střecha vydrží.
Shrnutí
Vyšší teplotní stabilita znamená vyšší jistotu a klid na desítky let.
Zkušenosti z minulosti ukazují, že materiály pracující „na hraně“ své odolnosti z dlouhodobého hlediska nevydrží.
Investice do kvalitní fólie je proto jedno z nejlepších rozhodnutí, které může stavebník udělat.
„Když střecha vydrží, dům vydrží. A pojistná hydroizolace je tenká hranice mezi obojím.“
